Korejské masky • Rozbor složek + vyrobte si vlastní masku
Korejské plátýnkové masky vypadají v regálech krásně – zelené obaly, jemná grafika... jenže když se podíváte na jejich složení, realita bývá o dost jiná...
Co opravdu obsahují korejské plátýnkové masky?
Rozbor složek + tip na přírodní alternativu
Korejské plátýnkové masky vypadají v regálech krásně – zelené obaly, květiny, jemná grafika... jenže když se podíváte na jejich složení, realita bývá o dost jiná. A i když vás třeba neodrazuje složení, možná vás překvapí, co za tu cenu vlastně dostáváte.
V tomhle článku najdete nejen postřehy z testování dvou masek (jedné za 60 Kč a druhé za 200 Kč), ale taky přehled složek, které se v těchto produktech vyskytují nejčastěji, a vysvětlení, proč mě osobně zrovna tyhle ingredience příliš nebaví.
A pokud se nechcete vzdát svého klidného desetiminutového rituálu s maskou, ale zároveň hledáte něco šetrnějšího a levnějšího – na konci článku najdete video návod, jak si doma jednoduše vytvořit svou vlastní plátýnkovou masku. Bez glykolů, bez jednorázového plastu – a za zlomek ceny těch drogerkových.
Tak pojďme na to.
Zkoumání regálu s maskami
Velikost regálu mě překvapila. Probírala jsem se desítkami různých balíčků s atraktivním botanickým designem, ale po prozkoumání prvních deseti masek jsem pochopila, že většina je na „jedno brdo": voda, syntetické glykoly, 1,2-Hexanediol, Hydroxyacetophenone... a z hodnotnějších látek pak většinou kolagen, kyselina hyaluronová, případně pupečník (Centella Asiatica).
Neslibují sice přírodní složení, ale podprahové ladění obalů do „zeleného" hávu mi přijde problematické – hlavně ve chvíli, kdy i ty nejdražší masky mají (botanické) aktivní látky až v druhé polovině seznamu složek. Základem je vždy voda, pár levných zvlhčovadel a plniv. Při téhle ceně a jednorázovém balení mi to prostě nedává smysl – ani pro pleť, ani pro planetu.
Jasně, jako někdo, kdo vyvíjí kosmetiku, sama dobře vím, že ne každá účinná látka musí být v závratné koncentraci... Ale! Když platím za masku prémiovou cenu a dostanu hlavně vodu a výplň? Za mě prostě mimo.
A když už jsme u toho: Jednorázová maska ➔ plastový obal s dalšími nerecyklovatelnými vrstvami ➔ uvnitř většinou nerecyklovatelné plátýnko ➔ nejspíš spalovna. Nejsem bůhvíjaký ekolog, ale tohle mi nedává smysl ani ekonomicky, ani ekologicky.
Na vlastní kůži
Složení mě příliš nezaujalo, o to více jsem ale byla zvědavá na testování: když už syntetika, tak možná alespoň přinese instantní ohromující výsledky, které já jakožto uživatelka přírodní kosmetiky neznám.
Dala jsem šanci dvěma korejským plátýnkovým maskám:
Levnější (klasické plátýnko za cca 60 Kč) byla pořádně mokrá – tekutina mi stékala až do pusy a byla hořká. Naštěstí se měla nechat působit jen 20 minut, což jsem zvládla.
Dražší stála 200 Kč a já bohužel neumím ocenit její inovativní texturu (nebylo to plátýnko, ale jakýsi gel). Upřímně, cítila jsem se při aplikaci jako bych si na obličej připlácla syrovou kalamáru. Vydržela jsem ale požadované 3 hodiny (!), i když na konci mě už na čele nepříjemně stahovala.
A výsledek? Lépe mi paradoxně sedla levnější – dražší mi zanechala na pleti "plastový" film, který zvýraznil úplně všechno, co na obličeji nechci vidět: póry, vrásky, pupínky. Vítěz je tedy jasný, i když ani jeden produkt by se v mojí rutině dlouhodobě neohřál – kvůli ceně, jednorázovému balení... a hlavně složení.
Chcete vědět, o jaké dvě konkrétní masky šlo? Napište mi na Instagram nebo do mailu (aneta@biorythme.cz) a já vám je pošlu do zprávy.
Co najdeme ve složení těchto masek nejčastěji?
Voda (INCI: Aqua, Water) – hlavní složka (v hodnotě pár haléřů, což je pro mě provokativní zejména u tak drahých produktů, jakými plátýnkové masky na jedno použití jsou)
Butylene Glycol, Dipropylene Glycol, 1,2-Hexanediol – syntetická zvlhčovadla a rozpouštědla (o nich více níže)
Glycerin – levná hydratační složka, proti které nic nemám... i když si v takto drahých produktech dovedu představit cennější ingredience
Disodium EDTA – chelatační stabilizátor s problematickým dopadem na životní prostředí (více o něm níže)
Hydroxyacetophenone – antioxidant a konzervační booster (více o něm níže)
Kyselina hyaluronová (INCI: Hyaluronic Acid, Sodium Hyaluronate ad.) – hydratační složka, proti které nelze nic namítat a rozhodně ji vítám
Centella Asiatica Extract – velmi častá složka korejské kosmetiky, proti které nelze nic namítat: jedná se o botanický extrakt z pupečníku s vysoce zklidňujícím potenciálem
Kolagen (INCI: Collagen a další varianty, např. Hydrolyzed Collagen) – pro pleť zajímavá anti-age složka, pro mě jakožto vegetariánku lehce problematická (většinou není jasný zdroj, který může být rostlinný, ale častěji to bývají ryby nebo hovězí a vepřové).
Parfum – často syntetická vůně, která nemá žádné biologické účinky
Syntetické polymery (v gelových maskách), INCI: Acrylates Copolymer ad.
Často používané složky a proč mě příliš nebaví
Butylene Glycol, Dipropylene Glycol, 1,2-Hexanediol
Odkud pocházejí?
Syntetické látky vznikající z petrochemických surovin (chemickými přeměnami derivátů ropy).
Proč se používají?
Hydratují, rozpouštějí a pomáhají aktivním látkám pronikat do pokožky.
Proč mě nebaví?
Jsou sice funkční, ale pleti samy o sobě nic nedávají. Neobsahují žádné antioxidanty, nevyživují, nijak nepodporují kožní bariéru. Jsou to jen technické „nosiče", jejichž hlavní výhodou je nízká cena. Pokud bychom hledali přírodní látky, které by uměly podobná kouzla, museli bychom sáhnout mnohem hlouběji do kapsy, například ke šťávě z aloe vera, fermentovaným extraktům nebo třeba rostlinným fosfolipidům.
Disodium EDTA
Odkud pochází?
Syntetická látka vyráběná z ethylendiaminu, formaldehydu a kyanidu sodného.
Proč se používá?
Váže kovové ionty, stabilizuje produkt a zabraňuje žluknutí a oxidaci.
Proč mě nebaví?
Z pleti se sice nevstřebává, ale v přírodě se prakticky nerozkládá. Je perzistentní, může narušovat rovnováhu v ekosystémech a z hlediska šetrnosti mi nedává smysl. U nás v Biorythme proto místo EDTA používáme Sodium Phytate – přírodní chelátor získaný z rýžových otrub, který je biologicky odbouratelný a šetrný jak k pleti, tak k přírodě.
Hydroxyacetophenone
Odkud pochází?
Přestože se v přírodě vyskytuje v některých rostlinách (např. ve smrku), v kosmetických produktech se používá výhradně laboratorně vyrobená verze – vzniká chemickou cestou z fenolu a kyseliny octové.
Proč se používá?
V kosmetice se používá jako antioxidant, booster konzervačního systému a zklidňující látka.
Proč mě nebaví?
Opět, jedná se o vysoce funkční látku, která má pro výrobce perfektní poměr cena / výkon. V přírodní kosmetice její místo nahrazují cennější ingredience jako třeba fermentované extrakty nebo výtažky z bylin bohatých na polyfenoly (např. rozmarýn, granátové jablko nebo zelený čaj), které mají pro pleť další různé benefity.
Co s tím? Mám pro vás návod na vlastní masku
Možná, že si občas chcete dopřát 20 minut klidu s maskou na obličeji – ale nemusí to znamenat jednorázový plast za sto a více korun.
Připravila jsem video návod, jak si doma jednoduše vyrobit vlastní plátýnkovou masku:
se surovinami, které máte možná už doma
za zlomek ceny
bez glykolů, EDTA a dalších technických složek
Co budete potřebovat?
plátýnkový základ (já použila perlan o rozměru 32 x 32 cm... možná o něm slyšíte prvně, ale není to nic exotického, stačí zajít do jakékoliv lékárny)
tonikum, které vám sedí (a ideálně obsahuje také hydratační látky)
Tip!
Pro suchou a zralou pleť dokonale poslouží Well-aging tonikum, pro citlivou Zklidňující a pro problematickou s pupínky Čisticí tonikum.
Kolik to bude stát? Ideální množství tonika pro jednu aplikaci je 8–9 gramů. Při využití 200ml tonik Biorythme tak cena jedné aplikace vyjde na 25–28 Kč.
volitelně: k toniku můžete případně přidat pár kapek oblíbeného hyaluronového séra
Čistá miska, nůžky, tužka
Použití masky
1. Před aplikací si odličte oči a celý obličej očistěte (a to i v případě, že nepoužíváte make-up. Jak na správné čištění se dočtete tady.) Používat koncentrované pěsticí přípravky na neočištěný obličej (do čehož se počítá i obličej pouze opláchnutý vodou), může být kontraproduktivní: například se dočkáte pupínků.
