Hydratovat, hydratovat, hydratovat! Reklamní žvást nebo základ krásné pleti?
Hydratace: reklamní žvást nebo základ krásné pleti?
Když venku dlouhodobě prší, většinu z nás to asi příliš nepotěší. Kdo má ale vodu rád, to jsou určitě rostliny a příroda obecně. I my jsme příroda, a tak je vláha životně důležitou pro každého člověka. Dneska bych se s vámi ráda podělila o to, jak je to s vláhou (jinak řečeno hydratací), kterou si dodáváme zvnějšku - tedy na pleť.
Osobně vnímám 80 % toho, co se nám snaží kosmetický průmysl vnutit, jako zbytečnost. Jestli je ale něco, co potřebuje úplně každý - od teenagerů až po zralé ženy - tak je to právě hydratace. Bez dostatečné vláhy můžete totiž pokožce dodávat vitamínová séra, protivráskové masky i super péči proti akné, ale jejich efekt bude buď minimální - nebo po nějaké době vymizí a pleť se dostane buď do původních kolejí nebo se její stav naopak ještě zhorší.
Kruté pravdy hned na začátek
Pojďme hned na začátek vyslovit pravdu, která bude znít z úst výrobkyně olejových balzámů trochu divně: Ač to mnoho prodejců říká, rostlinné oleje ani másla hydratovat samy o sobě nedokáží.
Takže například "báječně hydratační arganový olej" prostě... neexistuje.
Vláhu pleti dodá jen to, co ji samo obsahuje (tedy přípravky s obsahem vody, květových hydrolátů, aloe vera gelu apod.).
A pojďme hnedka na další silné prohlášení: Až na výjimky není používání samotných olejů (a tedy ani našich olejových krémů) dobrým nápadem. Pokud patříte mezi zvídavé, na konci článku se dočtete vědecké vyzvětlení, proč tomu tak je. Má to co dělat s naší pokožkou a tím, jaké je složení jejích jednotlivých vrstev.
Proč tedy něco takového vlastně vyrábíme? A proč je koncept olejové péče obecně známým a uznávaným v péči o téměř jakoukoliv pleť (od aknotické, přes mastnou - až po zralou)?
Olejová péče je totiž úžasná v tom, že umí perfektně zdůraznit to, co v pleti už je: Když před použitím oleje nebo našeho krému pokožku ošetříte například sérem nabitým kyselinou hyaluronovou a vitamíny (nebo čímkoli jiným, co zrovna vaší pleti prospívá), účinek bude po "stvrzení" olejem o mnoho lepší, než kdybyste použili jen sérum samotné.
Věřte mi. Tohle je za mě jedna z pravd, které mám já i naše zákaznice za ty roky opravdu vypozorované a ručím za ni.
A navíc, když se bude "stvrzovat" něčím sofistikovanějším, než je pouhý jednodruhový olej - třeba sofistikovanou směsí, doplněnou o esence vhodné přesně na váš typ pleti, budou výsledky skutečně přesvědčivé.
Jak na správné použití olejů a rostlinných másel?
Na tuto otázku už pravděpodobně znáte odpověď sami: před použitím rostlinných másel, olejů, olejových sér nebo krémů je nutné pleť nejprve navlhčit.
K tomu může posloužit mnoho pomocníků - od jednoduchých (odvar z bylinek, převařená voda, minerálka, květová voda neboli hydrolát) až po sofistikovanější, které obsahují humentanty, což jsou látky, které umí přitahovat vodu a klidně si j můžete předstatovat jako "hydratační látky" (mezi humentanty patří např. glycerin, kyselina hyaluronová, močovina, sorbitol a desítky více či méně přírodních látek, které spíše znáte pod pojmem "hydratační").
Volba záleží na vašem věku a stavu pleti. Obecně platí, že čím je pleť sušší (nebo i přesušená - což se může týkat například mastné pleti, která je zároveň mastná a zároveň šupinatí) a věk stoupá, je třeba volit sofistikovanější podklady. Já se s přibývajícím věkem postupně přesunula od čistých květinových hydrolátů k produktům obsahujícím zmíněné humektanty (většinou se jedná o hyaluronové nebo jiné sérum obsahující vodnou složku či pleťovou vodu nebo tonikum s kvalitním hydratačním složením). Ač jsem velkou fanynkou hydrolátů, tak pravodu je, že svým složením jsou téměř ze sta procent vodou. A další pravdou je, že sama voda humektantem není: neumí vodu do pleti přitáhnout a držet ji tam (když na sebe nastříkám hydrolát nebo minerálku, tak se prostě obyčejně vypaří... a do pleti se z ní nic moc nedostane. Tento nežádoucí efekt je okamžitým nanesením oleje zmírněn, proto do určitého věku hydrolát jako podklad stačí... Od určitého je ale opravdu velký rozdíl, jestli pod oleje použijete jen "vodu" nebo "vodu nabitou hydratačními látkami").
Možná vás napadne, proč jsem mezi jednoduchými hydratačními podklady nezmínila také obyčejnou vodu z vododvoního kohoutku... Tu totiž nedoporučuji. Řekli jsme si, že oleje umí vytvořit ochranný film a vše pod ním "uzamknout". To se týká i látek, které v sobě skrývá voda z kohoutku, např. chlor a nerosty, které do pleti uzamykat prostě nechceme. Tak raději volme hodnotnější hydratační podklady...
Tip od Anet
Už používáte naše krémy, ale jste z nich rozpačití (třeba vám přijdou nepříjemně mastné)? Pokud pod ně nepoužíváte kohoutkovou vodu (což je problém), může to být způsobeno nepřiměřeným množstvím (30ml dóza by měla vydržet na 4 - 6 měsíců...). Nebo používáním hydrolátů v rozprašovači, které často dělají příliš velké kapky - a krémy pak nejdou do pleti plně zapracovat. Zkuste raději pokožku navlhčit hydrolátem přes vatový tamponek, možná hned uvidíte změnu!
Více tipů pro co nejefektivnější používání olejů v péči o pleť najdete tady...
Pro zvídavé: Proč je výhodné použít nejprve hydratační podklad a na něj až olej nebo krém od nás?
Naše kůže se skládá ze tří částí – pokožka, škára (obsahuje vazivo, kapiláry, nervová zakončení, potní žlázy) a podkožní vazivo. Abychom jakékoli látky dopravili teoreticky až do krevního řečiště, je potřeba nejprve prorazit dlaždicový epitel pokožky, a to není jen tak. Tvoří totiž ochrannou vrstvu mezi naším tělem a vnějším světem.
Přirozenou vlastností kůže je její "obměna", která probíhá díky odlupování se horních vrstev. Odlupují se přirozeně v malé míře proto, že kůže neustále „roste". Neustále vzniká nový epitel, který se posouvá výš a výš. Nejstarší části tohoto epitelu tvoří zrohovatělou vrstvu, která se nakonec odloupne (a vytvoří tak součást prachu, co je všude okolo nás, mňam).
Pro naše další povídání je ale důležité, že tato horní zrohovatělá vrstva je hydrofobní = odpuzuje vodu. (Proč? Obsahuje totiž mnoho tukových látek a relativně málo vody).
Olej jede, jede... A pak se zasekne!
Před malou chvílí jsme si vysvětlili, že nejsvrchnější vrstva naší kůže je hydrofobní. To mimo jiné v praxi znamená, že propouští zejména olej. A protože po kosmetice většnou chceme, aby se dostala co nejhlouběji, je na místě pomyslet si: No sláva, když na obličej nanesu olej, tak pronikne hluboko a je vyhráno!
Jenže ouha... Oleje nedokáží prostoupit do dalších - hlubších - částí kůže. Jak je to možné? Nižší vrstvy totiž naopak obsahují vody více - a pro olej, který je s vodou přirozeně nemístitelný, je tak další průnik téměř nemožným.