Oleje v péči o pokožku: Jak na jejich správné použití?

Olejovou péčí se rozumí péče o pleť pomocí rostlinných olejů nebo másel. V rozsáhlém článku se dozvíte, proč je nyní tak oblíbená, jestli je pro vaši pleť vůbec vhodná, jak oleje používat, aby místo užitku pleť nevysušovaly a mnoho dalšího.

Oleje v péči o pokožku: Jak na jejich správné použití?

Oleje v péči o pleť: proč jsou tak trendy a jak je používat správně?


Péče o pokožku pomocí rostlinných olejů a másel není žádnou novinkou: vyprávět by o tom mohlo mnoho generací žen z celého světa - pro středozemní národy byl vždy přirozenou volbou olivový olej, pro africké pak například bambucké máslo. Nemusíme ale chodit tak daleko, i naše babičky věděly, že sádlo je skvělým základem pro nejrůznější masti.


olejVšechny zmíněné suroviny spojuje jedno: jedná se látky tukového charakteru, tedy takové, které neobsahují téměř žádnou vodu. Většina z nich je při pokojové teplotě tekutá (pak se jim říká „olej"), některé z nich jsou tuhé (pak se jedná o „rostlinná másla" - například bambucké nebo kakaové. Nebo třeba zmíněné sádlo). Také existují ingredience, které jsou „tak mezi": například kokosový olej, který je na teplotu citlivější než výše uvedená másla: můžete se u něj tedy dočkat toho, že v létě bude tekutý, ale v zimě vám ve stejné místnosti ztuhne (což vůbec nevadí, pro zdraví člověka je to nezávadný jev... stejně tak se nemusíte bát, když se vám například na dně lahve s olivovým olejem skladovaným v lednici* začne dělat bílá sraženina - opět se jedná o přirozené chování a sraženina zmizí, když olej necháte chvíli mimo lednici).


* Mimochodem, skladovat olivový olej v lednici je zbytečné: jeho složení to nevyžaduje, protože mastné kyseliny v něm obsažené nejsou náchylné na žluknutí a jiné změny způsobené vlivem tepla. To platí za podmínky, že ho budeme skladovat v temnu a po otevření lahev spotřebujeme v rozumné době (cca 6 měsíců). Temno mají oleje obecně rády, proto se většina dražších distribuuje v tmavém skle.

 


Co se ještě týče skladování, existují samozřejmě naopak oleje, které je vhodné do ledničky umístit, protože se rychle kazí: např. lněný, konopný, pupalkový nebo brutnákový. Ani ostatním olejům neublížíte, když je do chladu umístíte, není si však třeba myslet, že každý rostlinný olej automaticky patří do ledničky.


V nejedné domácnosti na rozličné oleje narazíme spíše než v kuchyni někde úplně jinde: v koupelně, kde mají své nezastupitelné místo v přírodní péči o pokožku.


Co to vlastně „olejová péče" je?

Olejovou péčí se rozumí péče o pleť pomocí rostlinných olejů nebo másel. Někdo je používá místo standardních krémů (což jsou nejčastěji emulze, o kterých si budeme povídat za chvíli) a někdo se pomocí olejů dokonce i odličuje. K této péči můžeme používat jak jednodruhové oleje, tak již namíchané výrobky: buď tekuté oleje (které se nejčastěji nanáší pipetou) nebo tuhé směsi (například Biorythme krémy, které vděčí za svoji konzistenci obsahu rostlinných másel - a dle tradic by se vlastně měly nazývat spíše „mastmi").


Dokáže olej hydratovat?

První vrstvou kůže, se kterou se jakýkoliv kosmetický výrobek (nebo olej) potká, je tzv. „zrohovatělá vrstva" (více se o ní dočtete tady). Ačkoliv jsme jinak samá voda, tato svrchní vrstva naší kůže vodu odpuzuje. Je to způsobené jejím složením: u zdravého člověka obsahuje mnoho „tukových" látek (například ceramidy, cholesterol...), naopak vody relativně málo (7 - 10 %).

 

olej

Tukové látky obsažené v pokožce (zmíněné výše, ale i mnoho dalších) hrají důležitou roli: zabraňují odpařování vody a udržují ji tak pružnou a vláčnou. Proto asi nikoho nepřekvapí, proč pokožka miluje zrovna olejovou péči.

 

Tady je ale na místě jedno velké POZOR! Mohlo by se zdát, že pleti uděláme největší radost, když ji denně budeme opečovávat POUZE oleji/mastmi.

 

To je i není pravda - tyto látky skutečně přinášejí pleti hebkost a krásu, ale jen za jedné podmínky: že má pokožka dostatek svojí vlastní vláhy / hydratace / vlhkosti (je jedno, jak to nazveme). Protože i když je vody ve svrchní vrstvě pomálu, přeci jen tam je. A navíc - čím jdeme kůží hlouběji, tím je tam vody stále více. A protože naprostá většina z nás vystavuje minimálně svůj obličej každý den mnoho nepřátelským vlivům (horko, slunce, zima, vítr, znečištění, čištění pleti...), je více než pravděpodobné, že i naše pokožka na obličeji potřebuje vodu dodat zvenčí (protože všechny zmíněné faktory jí její vlastní vláhu „kradou").


Tady je nutné přiznat, že oleje (nebo krémy od Biorythme) samy o sobě hydratovat / dodávat vláhu neumí - a to z prostého důvodu: neobsahují vodu. Proto je nutné nanášet je na kvalitní vodný základ.


Olejová péče je úžasná v tom, že umí perfektně zdůraznit to, co v pleti už je: pokud je pleť tedy tzv. normální (= má vyvážený poměr tuků a vody), pak by teoreticky nemuselo být nutné nanášet oleje na vlhkou pleť, protože by krém krásně uzamykal její přirozeně se vyskytující vlhkost. Bohužel, 95 % lidí takto „dokonalou" (= hydratovanou) pleť nemá a většinou jim v ní vláha z nějakého důvodu chybí (ať už kvůli přirozeně suššímu typu pleti nebo výše zmíněným vnějším faktorům). Proto pokud v jedné ruce držíme olej, v té druhé musíme mít ve většině případů připravený nějaký zdroj hydratace (přírodní pleťovou vodu, květovou vodu (= hydrolát), odvar z bylinek nebo hyaluronové sérum). Otázkou je, jestli by nestačila obyčejná voda z kohoutku - o tom ale zase až za chvíli.


Proč používat kombinaci zdroje hydratace a oleje, když mohu použít rovnou hotový krém (emulzi)?

Kombinací olejů / másel s uvedenými „vodnými" podklady vznikne přímo na naší pleti emulze, která napodobuje přirozený kožní film, za což nám pokožka poděkuje skvělým stavem: dostala svoji dávku hydratace, která je navíc účinně podpořena použitím oleje / bezvodého krému, který zabrání odpařování tolik vzácné vlhkosti z pleti.


Možná se nyní ptáte, proč by se měl uživatel kosmetiky zabývat používáním rostlinných olejů v kombinaci s vodným základem, když může rovnou použít již připravenou emulzi a ušetřit tak čas.


Emulze je nejběžnější typ kosmetického „mazání", který se vyskytuje snad ve všech koupelnách - je to prostě to, čemu zákazníci říkají např. „pleťový krém", „tělové máslo", „vlasový kondicionér" atd. Emulze vzniká díky procesu emulgace, při kterém se spojí přirozeně nespojitelné: voda a tuky. Proces emulgování známe i z kuchyně (výroba majonézy, kde emulgace nastane díky prudkému šlehání + použití žloutku, který obsahuje přírodní emulgátor - lecithin).

 

biorythme

Kosmetické emulze se vyrábějí na podobném principu: prudké šlehání je ale nahrazeno profesionální homogenizací a lecithin mnohem výkonnějšími emulgátory. Těch existují stovky, možná tisíce - přírodních i nepřírodních. Použitý emulgátor je pak také jedním z hlavních kritérií, které určuje, jestli vznikne emulze typu „olej ve vodě" (o/v) nebo „voda v oleji" (v/o). Vysvětlovat rozdíly mezi těmito typy přesahuje možnosti článku, nyní proto jen konstatujme, že naprostá většina emulzí dostupných na trhu je typ olej ve vodě.


A tady se nám již začínají rýsovat důvody toho, proč je olejová péče tak oblíbená:

- již hotové emulze obsahují velké množství vody (obvykle 60 - 80 %), která je nejlevnější kosmetickou surovinou - když si zákazník „namíchá" svoji emulzi až na pleti (tím, že použije vodný základ + zvolený olej), může místo ní použít hodnotnější ingredience (výše zmíněné květové hydroláty, různá séra aj.).


- pro vysoký obsah vody je nutné emulze konzervovat (což je zcela v pořádku: nezakonzervovaná by způsobila více neplechy než užitku) - když si zákazník „namíchá" svoji emulzi až doma, může snížit množství používaného konzervantu - nebo se konzervaci zcela vyhnout (oleje a bezvodé přípravky se pro absenci vody nekonzervují vůbec a i na našem trhu se dají sehnat kvalitní hydroláty, které se díky přísným výrobním podmínkám prodávají nezakonzervované - nebo zakonzervované velmi mírnými typy konzervantů).


- Mezi další zajímavý fenomén týkající se emulzí patří to, že podle některých vědeckých studií látky v nich obsažené pronikají lépe i do hlubších vrstev kůže nebo dokonce do krevního řečiště (zajímavá je např. studie z roku 2020, která na lidských dobrovolnících prokázala přechod několika „opalovacích" ingrediencí až do krevní plasmy). I tady ale nelze obecně říci nějaké konkrétní číslo (např. „pokožkou pronikne do krve 70 % kosmetických ingrediencí"), protože cestu může jednotlivým ingrediencím zkřížit celá řada enzymů vyskytujících se v našem těle (které je rozloží nebo jinak znehodnotí). A aby to nebylo tak jednoduché, na druhou stranu existují i enzymy, které mohou ingredience naopak aktivovat a činit je tak mnohem účinnějšími (příp. i nebezpečnějšími). Jinak řečeno: kůže nás před některými látkami dokáže ubránit, ale jindy umí naopak účinky chemikálií zesílit. Čert aby se v tom vyznal. Proto je především důležité používat kosmetiku s obsahem takových látek, u kterých nám potenciální průchod do hlubších vrstev nevadí (nebo je dokonce žádoucí).


Když olejová péče ubližuje

Na trhu mi jedna zákaznice říkala, že používá olejovou kosmetiku známé drahé značky a připadá jí, že její pleť je čím dál víc vysušená a šupinatá. Ptala jsem se, jestli výrobky používá na vlhkou pleť, což je - jak už víme - základ každého olejového ošetření pleti. Zákaznice se na mě vítězoslavně usmála: samozřejmě, že si předtím pleť navlhčí - teplou vodou z kohoutku!

 

Občas se stane, že jak je člověk moc "uvnitř" něčeho, nedokáže už vykouknout ven - přesně to jsem pocítila já, když jsem slyšela o teplé vodě z vodovodního řádu, protože to je možnost, která mě do té doby vůbec nenapadla. Pro jistotu jsem se pak několika dalších nakupujících ptala, jak pleť připravují na nanášení našich krému a ke své hrůze zjistila, že teplá voda z kohoutku boduje i u dalších.

 

Pojďme si ukázat, co se stane, když pod jakýkoliv olej, tedy i naše krémy, nanesete teplou vodu z vodovodu. Jak jsme si říkali, olejová péče je úžasná v tom, že umí perfektně zdůraznit to, co v pleti už je. Tedy umí i zesílit účinky přípravků, které naneseme pod ni. Pokud je to standardní kohoutková voda, tak kromě vláhy na pleť nanášíme i chlór a nejrůznější nerosty, které způsobují „tvrdou vodu" (a jak známo, jejich opakovaným vrstvením vzniká vodní kámen). To všechno ještě podpoříme vyšší teplotou vody, kterou obecně pleť ani vlasy nemají moc rády.

 

biorythme

Určitě sami cítíte, že je mezi horkou vodou s chlórem a květovými hydroláty velký rozdíl. Co tedy pod olejovou péči nanášet? Pokud vodu z vodovodu, tak určitě převařenou a vychlazenou, ideálně svařenou jako odvar z nějaké bylinky, která se hodí právě pro naši pleť - není náhodou, že se kosmetičtí fajnšmekři odličování a mytí pleti  vodou z kohoutku zcela vyhýbají a ke smývání odličovacích prostředků používají právě bylinné čaje / odvary.

 

Tady ale musím upozornit: je v pořádku, že si pleť například odličujeme normální vodou z řádu, že se v ní sprchujeme - nebo že v ní dokonce koupeme naše děti (i když tady musím podotknout, že dnes už není žádnou extravagancí četnost koupelí malých dětí snižovat - právě kvůli vysušujícím vlastnostem vody z řádu). Snaha co nejvíce se vyhnout jakémukoliv styku kůže s kohoutkovou vodou se bude týkat především nemocné pokožky (ekzémy atd.), my ostatní se určitě můžeme odlíčit za použití tekoucí vody.


Přeci jenom je ale rozdíl, pokud se vodou pouze odlíčím, tedy jsem s ní ve styku na pár desítek sekund (navíc za použití nějakého přípravku, který pleti vláhu okamžitě dodává) nebo pokud použiji kohoutkovou vodu jako podklad pro olejovou péči, která v pleti všechno pěkně „uzamkne" (tedy i chlór a další nežádoucí složky). Ze zkušeností mnoha lidí se v případě takové péče o obličej skutečně může po několika týdnech / měsících vyvinout přesušená, loupající se pleť.


Olejová péče na celé tělo

Možná jste zaznamenali, že jsem velký fanda používání olejů / našich krémů i pro ošetření celého těla. Osobně dlouhé roky nepoužívám tělová mléka, ale celá se po sprše natírám vanilkovým nebo levandulovým krémem. A když chci skutečně intenzivní zážitek, tak krémem Smyslná. smyslna


Tady je určitě fér namítnout, že jsem před chvílí zcela zazdila nanášení olejů na pleť ošetřenou vodou z kohoutku a teď uvádím, že si tělo mažu po sprchování (vodou z kohoutku): nemám pro to žádný vědecký argument, kterým bych to vysvětlila, ale zdá se, že pokožce těla ani po deseti letech toto zacházení nevadí, kůži na těle mám vláčnou a bez šupinek. Osobně si to vysvětluji tím, že je pokožka těla mnohem (!) méně namáhaná, než pokožka obličeje, který je celý den vystaven drsným vnějším vlivům (vítr / slunce / vlhko / sucho / několikrát denně čistění / líčení / sahání si na obličej rukama / atd.).


Každopádně na používání krémů Biorythme místo tělového mléka nedám dopustit: mám i podezření, že jak se roky téměř denně balzamuji našimi krémy, tak to je důvod pro to, že nemám celulitidu ani strie, dokonce ani po těhotenství (samozřejmě vedle dalších vlivů jako je například pití dostatečného množství tekutin)... ale samozřejmě to mohou být jen moje domněnky. Každopádně toto použití je vyzkoušeno i na zralejších dámách, které také – i přes nanášení na pleť po koupeli – netrpí ani po letech vysušenou kůží (ba právě naopak.).


Tak co říkáte na olejovou péči o pleť?

Je to jen trend, který zase zmizí nebo funkční systém péče o pleť? Možná oleje sami v péči o pokožku používáte dokonce již roky a ani jste vlastně nevěděli, že je to něco „speciálního". Ať tak či tak, věřím, že jste se v článku dočetli alespoň pár zajímavostí ze světa největšího orgánu lidského těla - naší báječné kůže.

 

newsletter

Přihlášení

Tato stránka používá cookies. Vice info