• Fakta a mýty o propustnosti naší pokožky •

Určitě jste se již někde dočetli, že se 60 – 70 % látek nanesených na kůži dostane až do krevního řečiště. Věříte tomu? Nebo vám to připadá nějaké podivné? Proč by se pak většina léků nepodávala přímo přes kůži? Pojďme se na to podívat vědecky!

• Fakta a mýty o propustnosti naší pokožky •

Struktura a funkce kůže

fakta a mýty o její propustnosti


Kůže – řecky „derma", latinsky „cutis" – je obrovský orgán lidského těla, který mnoho z nás bere jako samozřejmost, aniž bychom si uvědomovali, kolik funkcí vykonává pro náš celkový blahobyt. Nejen, že je to „fasáda" vytvářející náš vzhled a jakési nonverbální představení (vrásky, barva kůže a její zdravotní stav hrají důležitou roli při vytváření prvního dojmu), kůže je hlavně v první obranné linii mezi naším tělem a vnějším světem. Když je zdravá, tvrdě pracuje, aby nás chránila, ale když se naruší či poškodí, její schopnost fungovat jako účinná bariéra je výrazně zhoršena. Pojďme se tomuto zajímavému orgánu podívat na zoubek (nebo spíše chloupek?) a zjistit, jak je to s tou tak často zmiňovanou propustností.


Co to vlastně ta kůže je?


Kůže je největší orgán lidského těla dosahující plochy až 2 m2. Představuje kolem 7 % naší tělesné hmotnosti. Tloušťka lidské kůže se na různých částech těla liší a pohybuje se od 0,4 mm (víčka, ucho, předkožka penisu) až po 4 mm (záda, dlaně, plosky nohou).


Kůže se skládá ze tří vrstev – pokožky, škáry a podkoží:kůže biorythme


bio Pokožka (epidermis) je tvořena mnoha vrstvami dlaždicového epitelu, který si můžete představit třeba jako cihly naskládané na sobě. Tyto „cihly" přirozeně vznikají stále nové a nové (ve spodní části pokožky), proto se starší posouvají výše (k povrchu pokožky): ty úplně nejstarší rohovatí (= tvoří zrohovatělou vrstvu - ještě o ní bude řeč) a nakonec se odloupnou. Celá pokožka se obmění vždy za cca 3 - 4 týdny, proto není divu, že právě naše kůže tvoří velkou část prachu v domácnosti.


bio Škára je pevná vrstva pod pokožkou. Je tvořena kolagenovými a vazivovými vlákny a je hustě protkána krevními a lymfatickými kapilárami. Nachází se zde řada nervových zakončení (pro dotyk, teplo, chlad, tlak...), dále pak kořínky vlasů / chlupů (folikuly) a potní žlázy. Ztráta pružnosti kolagenových vláken se projevuje jako stárnutí kůže a vznikají tak neoblíbené vrásky.


bio Podkožní vazivo je uložené úplně nejhlouběji a v některých místech upevňuje kůži ke kostře nebo svalům. Je tady uložená podkožní tuková vrstva, která - ač nás kolikrát tak trápí - skvěle funguje jako tepelný izolant a zásobárna energie. Zajímavostí je, že počet tukových buněk (ať už hubneme nebo přibíráme) se nemění, buňky mění pouze svůj objem, takže prostě hubnou nebo tloustnou s námi.


Co pro nás všechno kůže dělá?


• Kůže je vlastně velká bariéra mezi vnitřním prostředím těla a prostředím, které nás obklopuje. Chrání organismus nejen před vniknutím škodlivých chemikálií nebo mikroorganismů, ale i před tlakem, nárazem, oděrem nebo UV zářením.


• Vystavujeme-li se častěji slunečním paprskům, kůže se (nás) začne „bránit" zesílením a hyperpigmentací (nadměrnou tvorbou pigmentových skvrn).


• Kůže nám pomáhá rozumně zacházet s teplem (a chladem):


- Vrchní zrohovatělá vrstva je málo vodivá, takže mimo jiné zabraňuje tepelným ztrátám


- Jako tepelná izolace také funguje již zmíněný podkožní tuk. Ten je důležitý i jako zásobárna energie a vitaminů rozpustných v tucích (vitaminy A, D, E a K*). Vitamin D se v podkožním tuku dokonce (v případě příhodných podmínek) sám tvoří.

 

* Pokud už nikdy nechcete dumat nad tím, jaké vitaminy jsou rozpustné ve vodě a jaké v tuku, zapamatujte si jednoduchou pomůcku: ZADEK. Vitaminy A, D, E, K (tedy všechna písmenka bez počátečního „Z") jsou vitaminy rozpustné v tuku. Ty ostatní (např. vitaminy B, vitamin C aj.) jsou pak rozpustné ve vodě.


pokožka- Potní žlázy vyskytující se v kůži fungují také termoregulačně, protože naše tělo ochlazují a navíc zbavují organismus některých toxických látek. Maz a pot zároveň svým pH omezují růst mikroorganismů na kůži

 

• Další již zmiňované a známé jsou smyslové funkce: hmat, teplo, chlad, bolest ad.


• Co většinu z nás však na první dobrou nenapadne, je, že kůže má svým způsobem dorozumívací a komunikační funkci (červenání, blednutí...).


• A teď přijde to nejzajímavější pro všechny výrobce i uživatele kosmetiky: resorpční (vstřebávací) funkce kůže a transport cizorodých látek skrz tento výjimečný orgán.

 

Co prostoupí naší kůží


Určitě jste se již někde dočetli, že se 60 – 70 % látek nanesených na kůži dostane až do krevního řečiště. Jak vidíte na obrázku výše, krevní cévy se nacházejí až ve škáře. Autoři takových prohlášení tedy nepřímo tvrdí, že tyto látky proniknou přes „cihlovou" vrstvu pokožky, doputují do škáry a tam proniknou ještě dále: do cév, kterými proudí krev. Připadá vám to podivné? Vždyť když si například uděláte pleťovou masku, tak ji musíte - i kdybyste si ji na pleti nechali několik hodin - zase celou poctivě smýt.


Naopak argumentem pro zastánce této vstřebávací teorie pak mohou být třeba nikotinové náplasti, které se nalepí na kůži a látky z nich se opravdu kamsi do těla vstřebávají...


Pojďme nyní veškeré fámy nechat stranou a podívat se na to z hlediska vědeckých poznatků.


Na začátek vás uklidním: kůže opravdu funguje jako bariéra, která nás chrání před cizorodými látkami. Její propustnost je však ovlivněna řadou faktorů a rozdíly ve stavbě a tloušťce kůže na různých částech těla způsobují velkou variabilitu v absorpci (průchodu látek přes kůži).


Absorpce zahrnuje 3 kroky:


1. Penetraci (vstup látky do určité vrstvy kůže): Zde si můžeme představit například přechod ingrediencí / některé ingredience z povrchu kůže do její nejsvrchnější vrstvy - pokožky.


2. Permeaci (přestup látky z jedné vrstvy do druhé): V našem příkladu by tedy ingredience postoupila z pokožky do škáry.


3. Resorpci (vstup látky do lymfy nebo cévního systému): V našem případě by tedy ingredience vstoupila ze škáry do cév, kde proudí krev. Což však není tak snadné, jak se může na první pohled zdát.biorythme


Aby to nebylo tak jednoduché, tak proces absorpce může navíc probíhat celou řadou cest - například:


- Nejčastější je průchod látek mezi buňkami (v případě „cihlové" vrstvy pokožky si tento průchod můžeme představit tak, že se látky dostanou dále skrze mezírky, které jsou mezi cihlami)


- Průchod probíhá přímo skrz buňky (pro látky je to většinou nevýhodné, protože by při použití našeho „cihlového" příkladu musely projít skrze tyto cihly, což je složitější, než projít mezírkou mezi nimi)


- Látky mohou procházet také skrze vlasové folikuly (cibulky), mazové žlázy a vývody potních žláz (vyšší resorpci proto můžeme pozorovat na ochlupených částech těla, pokud tedy většina přípravku nezůstane zachycená právě na chlupech...). Protože je tento typ přechodu jeden z nejlépe prozkoumaných, pojďme se nyní podívat právě na něj:

 

Transfolikulární transport


Transfolikulární transport, neboli průchod látek skrz kořínky vlasů či chlupů je sice velmi zajímavý, avšak obtížně měřitelný proces. Nejjednodušší cestou, jak testovat průnik jakýchkoliv látek přes folikuly, je nanést je v požadované podobě (například v krému) na kůži a pak měřit obsah konkrétní látky v krvi. Tyto experimenty nejsou náročné - lze je totiž provádět ať už na lidských dobrovolnících, nebo na živých zvířatech. Problém je však v tom, že z výsledků zjistíme jen to, zda se látka dostala/nedostala až do krve. Pokud až do krevního řečiště nedoputuje, neumíme zjistit, v jaké části kůže se látka „zasekla".


Bylo prokázáno, že některé látky mohou přes vlasové folikuly skutečně procházet až do krve – jedná se hlavně o látky rozpustné ve vodě (testován byl např. kofein). Ale i některé látky rozpustné v tucích mají potenciál doputovat až takto daleko (např. kurkumin), jejich prostup jim usnadňuje maz produkovaný žlázami. Zajímavé je také to, že snadnější prostup pro látky vykazují folikuly aktivně rostoucích vlasů, a co víc – masáž vedoucí k většímu prokrvení také přispívá k hlubšímu průniku testovaných látek do naší kůže. Zdá se tedy, že pokožka, ze které vlasy vyrůstají, je tak skutečně „náchylnější" ke zvýšené absorpci cizorodých látek - a tedy i těch, které používáme k mytí vlasů apod.

 

Přechod olejů a tukových látek skrze kůži

 

Vrchní vrstva pokožky (pozorný čtenář již ví, že je to ta „zrohovatělá") odpuzuje vodu (odborně se říká, že je „hydrofobní" /vodu-odpuzující/ nebo také „lipofilní" /oleje-milující/). Je to způsobené složením této vrstvy: u zdravého člověka obsahuje mnoho „tukových" látek (například ceramidy, cholesterol...), naopak vody obsahuje relativně málo (7 - 10 %).


biorythme levanduleSvrchní vrstvou pokožky proto pronikají zejména oleje. Ty ale do hlubších vrstev pokožky neprostoupí, protože se její chemické složení postupně mění: čím jdeme níže, tím více obsahuje vody - a voda se s olejem snadno a přirozeně NEmísí (a tím pádem olej nepustí hlouběji).


Mohlo by vás proto napadnout, že pro dostatečnou péči stačí vaši pokožku natřít nějakým olejem a pokožka se tetelí blahem. To však může být velká chyba. Oleje a bezvodé krémy (například ty od Biorythme) totiž neobsahují vodu, a proto nemohou kůži hydratovat. Je důležité nanášet je na vlhkou kůži (ihned po sprchování nebo v ideálním případě na kůži zvlhčenou kvalitním květinovým hydrolátem). Tato aplikace má hned několik výhod. Nejenže tím vyrobíme emulzi (směs vody a oleje – více se dočtete níže), která napodobuje ochranný kožní film a která se nanáší mnohem lépe než samotný olej nebo máslo, olej navíc „uzamkne" vodu do pokožky a napomáhá tak hydrataci jejích horních vrstev.


Je tedy velmi nepravděpodobné, aby samotný olej pronikl až do krevního řečiště. Nicméně výrobci kosmetických produktů byli schopni obranný štít pokožky částečně „obejít" díky využití procesu emulgace, pomocí kterého se smíchá jinak nemísitelné: voda a olej. Použitím speciální technologie a/nebo ingrediencí (emulgátorů) vznikají již zmiňované emulze: tyto amfifilní produkty („milující oleje i vodu") jsou uživateli velmi oblíbené, protože se do kůže snáze a rychleji vstřebávají a nemusí se nanášet po sprchování nebo na vlhkou kůži. Problém ale nastává s obsahem vody, ve které se oproti olejům snadno množí nežádoucí mikroorganismy. Tyto produkty se proto musí konzervovat (např. parabenyphenoxyethanolem aj. látkami).

Co zvyšuje (nežádoucí) propustnost kůže?


Ochranný film kůže produkovaný potními a mazovými žlázami udržuje pH pokožky lehce kyselé a je-li narušen (např. častým mytím), propustnost pokožky roste.


Co dalšího může kromě častého mytí bariérové vlastnosti kůže zhoršit - a tím zvýšit její propustnost?


- Nadměrné sluneční záření


- Mechanické poškození nebo různé agresivní mycí látky (Sodium Lauryl / Laureth Sulfate (SLS / SLES))

 

- Patologické změny kůže (ekzémy, infekce)


- Stárnutím dochází ke ztenčení pokožky a snížení aktivity mazových žláz, což vede k poklesu množství lipidů na povrchu kůže


- Množství kožních lipidů se mění také v závislosti na ročním období, v zimě je jejich obsah prakticky vyčerpán ve srovnání s jarem nebo létem

namáhaná pokožka

- Složení lipidů je také odlišné u jednotlivých etnických skupin a existují rovněž rozdíly ve struktuře kůže mužů a žen


- Absorpce závisí i na místu aplikace látky, a to z důvodu různé tloušťky kůže na různých částech těla. Vstřebatelnost produktů na tváři či hlavě může být 5-10x vyšší než třeba na zádech


- Čím je pokožka méně hydratovaná, tím je rohovějící vrstva tlustší a propustnost pokožky nižší


- Buďte také opatrní při výběru kosmetiky pro své domácí mazlíčky, protože kůže zvířat je pro většinu látek mnohem propustnější než kůže lidská


Z výše uvedeného vyplývá, že pokud patří vaše kůže do jedné nebo více zmíněných kategorií, což určitě patří - protože například změnu ročních období prožíváme všichni - je vhodné pečlivě se zamýšlet nad složením kosmetických výrobků, které používáme.

 

Co zvyšuje (žádoucí) propustnost kůže?


Průchod látek do co nejhlubších vrstev kůže není vždy nežádoucí - příkladem mohou být nikotinové nebo antikoncepční náplasti. Už si asi dokážeme představit, že průchod látek obsažených v těchto přípravcích není jen tak - musí se mu výrazně pomoci (viz dále).

 

I výrobci kosmetiky nadšeně používají ingredience, u nichž se dá předpokládat, že se dokáží dostat alespoň o trošičku níže, než jen zůstat na povrchu pokožky (příkladem může být používání různých velikostí kyseliny hyaluronové do jednoho přípravku: kvůli různé ne/schopnosti pronikat do hlubších vrtev kůže se používá nízko-, vysoko- a středněmolekulární kyselina).

 

Jaké jsou tedy nejčastější způsoby urchlení průchodu látek skrze kůži?


- Již zmíněné používání emulzí - proto je vhodné nanášet bezvodé přípravky (oleje, masti, bezvodé krémy) na pleť ošetřenou kvalitním vodným přípravkem


- Využití keratolytik (látek, které změkčují vrchní vrstvu pokožky a napomáhají jejímu odlupování), mezi které se řadí močovina, kyselina salicylová (někdy řazená pod BHA kyseliny) nebo hydroxykyseliny alfa (AHA) a beta (BHA):

 

biorythmeAHA neboli ovocné kyseliny jsou organické látky odvozené z různých druhů potravin a rostlinných zdrojů – kyselina citronová, jablečná, vinná, mléčná či glykolová. Ač se „tváří" přírodně, v kosmetických přípravcích se často vyskytují v syntetické formě.

 

AHA i BHA působí na pleť vcelku podobně. Uvolňují svrchní odumřelé buňky z povrchu, čímž dochází k vyhlazení jemných vrásek, sjednocení pleti, stažení pórů, často se používají k léčbě akné. Hlavním rozdílem mezi nimi je, že AHA jsou rozpustné ve vodě (takže působí hlavně na povrchu kůže), proto jsou lepší pro normální až suchou pleť, zatímco BHA jsou rozpustné v olejích, což zvyšuje jejich prostupnost do hlubších vrstev (jsou tedy vhodnější pro citlivou a aknózní pleť).

 

Navzdory všem výše zmíněným výhodám však hydroxykyseliny mohou mít i nepříjemné účinky - větší citlivost pokožky, podráždění nebo vyšší riziko spálení. AHA a BHA nejsou pouze součástí chemických peelingů, které používají kosmetičky či dermatologové. Také v drogeriích naleznete celou řadu produktů s různým obsahem AHA či BHA (případně jejich kombinace) pro domácí použití - na ošetření akné nebo vyhlazení vrásek. Na místě je pak obezřetnost a znalost kompletního složení takových přípravků, protože je velmi pravděpodobné, že i pomocné látky budou díky obsahu keratolytik pronikat hlouběji do kůže.

 

Tip od Anet: Denně si píši s těmi z vás, které trápí mastná, aknotická pokožka, která je ale zároveň zničená (loupe se, šupinatí, zčervená při každém doteku, je zjizvená...). Na takovouto pokožku podle mého názoru AHA ani BHA kyseliny nepatří, protože dle mých i vašich dosavadních zkušeností není na další (i když cílené) odlupování připravená. Výsledkem většinou bývá ještě šupinatější a podrážděnější pleť. Naopak, kde mají určitě své místo, to je "zdravá" aknotická pleť: taková, která má zanesené póry a dělají se na ní pupínky, ale zároveň se neloupe a nešupinatí. Taková pleť je většinou i přes to, že se mastí, "zašedlá", mdlá, na omak hutná, hrubá - prostě zralá na nějaké to žádoucí zbavení se svrchní vrstvy, pod kterou se vyloupne kůže nová, svěžejší.

 

Další způsoby urchlení průchodu látek skrze kůži


- Lokální prokrvení (zvýšení teploty) - proto například účinky esenciálních olejů obsažených v nosných olejích mohou být při masáži mnohem výraznější


- Transdermální průchod látek se dá zvýšit také aplikací náplastí a nepropustných bandáží - například deriváty kyseliny nikotinové napomáhají lokálnímu prokrvení kůže, čehož se v kombinaci s použitím náplastí využívá v přípravcích pro odvykání kouření

 

- Další alternativu hojně využívanou v kosmetickém průmyslu představují urychlovače (akceleranty) transdermální penetrace. Jejich úkolem je vratně snížit bariérové vlastnosti kůže a umožnit průnik látek či léčiv přes kůži v předem odhadnutelném množství a čase.

 

biorythme

Mezi zástupce kosmetických urychlovačů patří například deriváty kyseliny salicylové nebo močoviny, dále pak kapsaicin, alkohol nebo terpeny. Může se to zdát děsivé, ale nemusíte mít strach používat všechny přípravky (ať už kosmetické, nebo léčivé) s přídavkem urychlovačů. Například terpeny přírodního původu (obsažené také ve velké většině esenciálních olejů) jsou Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) obecně považovány za bezpečné a skýtají mnoho výhod jako akceleranty transdermální penetrace. Jako vždy, tak i zde je prostě a jednoduše na místě určitá obezřetnost a znalost složení. Urychlovače totiž „zprůchodní" kůži nejen pro látky, u kterých je to žádoucí, ale prostě pro všechny obsažené v přípravku. Nejjednodušší je tedy volit takovou kosmetiku, u které víme, že nám průnik jakékoliv složky do hlubší vrsty kůže nevadí.

 

Tak kolik?


Čekali jste odhalení přesného čísla, které by se dalo použít pro všechny kosmetické přípravky? Nebo alespoň pro některé?

 

Pak se vám musím omluvit, že tento článek nepřináší přímou odpověď. Z výše uvedených faktů jste jistě sami pochopili, že celá problematika je více než komplikovaná. Experimenty na zvířatech či vzorcích lidské kůže pro nás mají jen částečnou výpovědní hodnotu a pokusy na živých lidech se dají provádět v omezené míře (kdyby to mělo být naopak, musely by se zvlášť testovat stovky (možná tisíce!) ingrediencí).

 

A stejně by výsledky nebyly univerzální pro všechny: působení se totiž může změnit podle toho, jak se jednotlivé složky nakombinují. Pak je tu také faktor naší jedinečnosti: každý člověk se liší nejenom vzhledem a zdravotním stavem, ale hlavně svou citlivostí a chemickými pochody, které se odehrávají v jeho těle. Co vyhovuje jednomu, může způsobit alergii druhému.

 

Místo přesného čísla si tedy dovolím odpovědět menším zamyšlením:

 

V každodenním životě jsme vystaveni velké škále chemikálií - některé se v přírodě vyskytují přirozeně, jiné jsou výsledkem lidské činnosti. Jsou přítomny ve vzduchu, ve vodě, v potravinách a různých přípravcích každodenního použití. Kůže je největším orgánem našeho těla a denně nás brání před všemi zmíněnými faktory, ať už s nimi přijdeme do styku nedobrovolně nebo třeba dobrovolně v rámci osobní péče a hygieny.

 

Mnoho z nás na sebe aplikuje řadu kosmetických produktů každý den. Vzhledem k až intimní povaze kontaktu pokožky a sliznic s těmito přípravky je důležité, aby neobsahovaly (ani potenciálně) nebezpečné látky. A ač dle legislativy všechny složky používané v kosmetických výrobcích splňují požadované regule, použití mnoha látek je povoleno jen v konkrétních množstvích kvůli jejich toxicitě ve vyšších koncentracích. Nikdo navíc nezohledňuje možnost dlouhodobých nežádoucích účinků. Že nám nevyskočí vyrážka hned, ještě neznamená, že nevyskočí za týden nebo za několik měsíců. Kromě toho neustálé vystavování kůže celé škále chemikálií „v bezpečných koncentracích" z různých zdrojů, může způsobit tzv. „koktejlový efekt", kdy se násobí žádoucí - ale častěji nežádoucí - účinky některých látek.


Kůže je úžasný orgán a i když se jen malé procento z látek nanesených na naši pokožku může dostat do krevního oběhu (což je dobře, protože přípravky na pokožku by měly pečovat právě o ni a nikam hlouběji neprostupovat), ani tak ale nevidím důvod neustále pokoušet její schopnosti bariéry. Chci vždy znát přesné složení a účinky konkrétních látek. Méně je někdy prostě více.

 

terka feglar

Kdo pro vás článek napsal?


Tereza Feglarová je moje spolužačka a kamarádka z gymplu. Po maturitě vystudovala obor biochemie na Přírodovědecké fakultě UK. V rámci doktorského studia se zabývala novými protinádorovými léčivy a jejich účinky na buněčné linie, v tomto výzkumu pak pokračovala i na Klinice dětské hematologie a onkologie v Motole. V současné době pracuje jako vědecko-výzkumný pracovník v Laboratoři experimentální imunoterapie v Ústavu hematologie a krevní transfuze. Čím více studuje různá léčiva a jejich vliv na lidský organismus, tím více ji zajímá složení doplňků stravy, potravin a kosmetiky.

 

 

newsletter

 

Fotky:

 

Biorythme s použitím commons.wikimedia.org

Freepik

https://www.instagram.com/gabiinwanderland/

 

Zdroje:


http://www.pesina.medikus.cz/o-nemocech/kuze-nejvetsi-lidsky-organ-1260
Kittnar O. a kol.: Lékařská fyziologie. Grada Publishing a.s., 2011
Rokyta R., Marešová D., Turková Z.: Somatologie. Wolters Kluwer, 2016
Vlachynská L.: Stanovení transdermální absorpce kosmetických emulzí in vitro. Diplomová práce, 2017. Technologická fakulta, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.
http://www.herbhedgerow.co.uk/can-cosmetics-be-absorbed-into-your-bloodstream/
Gattu S., Maibach HI.: Enhanced absorption through damaged skin: an overview of the in vitro human model. Skin Pharmacol Physiol. 2010, 23(4):171-176.
http://ww.w.chemicke-listy.cz/docs/full/1999_02_107-119.pdf
https://bpspubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/j.1365-2125.2007.03065.x
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11509902
https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/17425247.2020.1700226?journalCode=iedd20
https://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2006/04/09.pdf
https://jamanetwork.com/journals/jama/article-abstract/2759002
https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-3-662-47039-8_11
http://leciva-leky.nasclovek.cz/keratolytika-keratoplastika
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6017965/
https://labmuffin.com/lab-muffin-guide-ahas-vs-bhas/

Přihlášení

Tato stránka používá cookies. Vice info