•• Chemie v kosmetice #6 •• Alkohol (líh)

Výrobky pro suchou pleť, děti, oční okolí a vlasy. Oblasti, kde by měl být vysoký obsah lihu tabu. Nejen, že to tabu není - je to naopak fenomén, který můžeme pozorovat v celém spektru přírodní kosmetiky, včetně té drahé.

•• Chemie  v  kosmetice  #6 •• Alkohol (líh)

Alkohol v kosmetice: přírodní látka nebo ničení pleti?

 

Abychom si rozuměli: alkohol, o kterém se v tomto příspěvku mluví, najdete ve složení pod názvy Alcohol / Alcohol denat. / Alcohol denat. SD / Ethylalcohol. Existují další suroviny, které mají v názvu sice uvedeno slovo „alcohol", ale s lihem (ethanolem), o kterém tento blog bude, nemají kromě chemické -OH skupiny mnoho společného (příkladem budiž třeba kondicionační složka Cetearyl Alcohol).

 

Cizí výrobky tu moc často nerozebírám, protože mi to od výrobce - kterým jsem - přijde neprofesionální. Dneska udělám výjimku (samozřejmě bez konkrétního jmenování), na které bych ráda ukázala, že se při výběru kosmetiky nestačí řídit tím, že se jedná o přírodní značku. Nestačí se dokonce řídit ani certifikáty přírodní kosmetiky. A už vůbec se nestačí řídit obalem s líbivými motivy a větami.

 

rozbor voda

Minulý týden jsme strávili s rodinou na chalupě. Do rukou se mi tak dostala pleťová voda pro suchou a citlivou pleť, kterou si koupila maminka - v dobré víře, že se jedná o zavedenou značku přírodní kosmetiky, takže její velmi zralé a suché pleti určitě udělá dobře.

 

Nebyla bych to já, kdybych při první příležitosti vodu nešlohla a nezačala zkoušet. Nechávala na pleti výrazně ochlazující pocit, který je neklamnou známkou obsahu lihu. Po prozkoumání složení tak nebylo překvapením, že se "Alcohol" (líh) vyskytuje hned na třetím místě (ingredience se na obale uvádějí v sestupném řazení - nejvíce je ve výrobku té suroviny, která je na prvním místě).

 

Možná to znáte: výrobky, které obsahují vyšší procento lihu (ethanolu), pleť jakoby chladí, osvěžují - je to způsobené rychlým odpařováním této látky. Toho se využívá například u stříkacích deodorantů, které tak v podpaží zanechávají okamžitý "suchý" pocit.

 

Problém je, že líh s sebou strhává vodu, která se pak také odpaří. To poslední, co suchá a citlivá pleť potřebuje, je aplikace vysokolihových přípravků, které z ní "kradou" tak vzácnou vlhkost (vodu).

 

Jestli mě u přírodní kosmetiky něco provokuje, pak je to právě obsah velkého množství ethanolu - a to zejména v přípravcích, které jsou určené pro suchou pleť, děti, oční okolí a vlasy. Za mě jsou to oblasti, kde by měl být vysoký obsah lihu skutečným tabu. Nejen, že to tabu není - je to naopak fenomén, který můžeme pozorovat v celém spektru přírodní kosmetiky, včetně té drahé.

 

Pojďme se podívat, proč se ve výrobcích líh vůbec vyskytuje:

 

- Jedná o produkty, které prostě jsou svojí povahou lihové: například tradiční parfémy nebo roll-ony na akné (samozřejmě existují i jiné než lihové, ale ty s ethanolem bezvadně dezinfikují /a v jejich používání na konkrétní malá místa nevidím nic špatného/).

 

- Do produktu je líh přidán cíleně jako odmašťovací látka. S tím se můžeme sekat zejména u pleťových vod určených pro mastnou a aknotickou pleť. Tato varianta je podle mě fakt zlo:

 

Mastná pleť se aplikací lihu nedá přesvědčit, aby se přestala mastit. To, že se přestane na pár desítek minut lesknou, je mechanickou záležitostí (šetřeme z jejího povrchu maz, tak vypadá matně). Ve skutečnosti jí ale při častém odmašťování posíláme zcela jiný signál: pozor, někdo ti chce sebrat maz, který produkuješ pro svoji ochranu, takže ho začni vyrábět ještě více!

 

shutterstockAknotická pleť má pak oproti mastné pleti (která je „jen" mastná a má pravděpodobně rozšířné póry) řadu dalších problémů - je zánětlivá, jednoduše se podráždí a zčervená, má možná narušený mikrobiom (zdravý poměr mezi přítomnými mikroorganismy) atd. Denní používání odmašťovacích tonik žádný z těchto problémů nejenže neřeší, všechny zmíněné záležitosti naopak prohlubuje.

 

U obou typů pleti je časté ošetřování takovými vodami + používání mycích přípravků s agresivními mycími látkami zákeřné kombo: v řadách kosmetiky určených pro problematickou pleť se vyskytuje tak často, že je téměř nemožné se mu vyhnout (alespoň v určité fázi života - například pubertě - kdy mnoho mladých lidí vyzkouší ze zoufalství kdeco a složení příliš neřeší). Zároveň se jedná o kombinaci, která hromadu žen (například mě a nemálo našich zákaznice) po čase dovede do zoufalého stavu, kdy mají pleť stále mastnou a aknotickou, k tomu ji ale navíc mají přesušenou / šupinatou a extrémně podrážděnou.

 

Pozor, tady bych ráda podotkla, že není třeba být fanatický a hned se takového tonika zbavovat - klidně jedno takové doma mít můžeme, poslouží po výjimečném hloubkovém čištění pleti (rozuměj vymačkávání pupínků) jako účinná dezinfekce. Tak skončilo i ono tonikum, které mě vyprovokovalo k napsání těchto řádků.

 

Nyní už mi možná také lépe rozumíte, proč mi fakt, že je určené pro suchou a citlivou pleť, připadá opravdu jako výsměch: jestliže při dlouhodobém používání výrobků s vysokým obsahem ethanolu čeká MASTNOU pleť neblahý osud, je nasnadě domyslet si, co na ně bude říkat o poznání citlivější, jemnější a "tenčí" (méně hrubá) pokožka (jakou SUCHÁ + ZRALÁ + CITLIVÁ pleť je).

 

Vraťme se ale k dalším důvodům, proč se ethanol v kosmetice vyskytuje:

 

- Líh se může do produktu dostat v některé z použitých ingrediencí (mnoho surovin se skládá z více než jedné látky - je to směs, kde může být líh použit třeba jako rozpouštědlo). V takovém případě ale "Alcohol" rozhodně nenajdeme ve složení na prvních místech, naopak se bude krčit někde ke konci - příkladem budiž náš vanilkový krém, kam se líh dostal jako součást vanilkového extraktu (a v produktu je ho „tolik", že by ho kuchyňská váha ani nezaznamenala).

 

- Velmi častou a zároveň nejproblematičtější je poslední varianta, kdy je ethanol použit jako konzervant (nebo podpora konzervace): aby líh takto fungoval, musí ho v přípravku být ideálně nad 20 %, což je množství, které již umí s citlivější (nebo dokonce dětskou) pletí docela zacvičit. Na tomto příkladu si můžeme parádně ukázat kontroverznost přírodní kosmetiky:

 

- Líh opravdu přírodní je, těžko bychom hledali produkt, který vzniká velmi jednoduchým procesem přímo z ovoce / zeleniny / jiných plodin. Navíc se často používá ten s certifikací „bio", takže je dokonalou složkou pro organickou kosmetiku.

 

- Líh je povolenou surovinou ve všech (alespoň co já vím) certifikačních společnostech, které výrobcům za poplatky vydávají eko certifikáty (ty se pak objeví na produktu a měly by spotřebiteli sloužit k lepší orientaci v nepřehledné džungli přírodní kosmetiky). Problémem podle mého názoru je, že je akceptovaný v jakémkoliv množství a ve všech produktech - pak se může stát, že ho objevíme ve vysoké koncentraci například ve vodě určené pro suchou pleť nebo dětském šampónu.

 

biorythme

- Sama vnímám vysoké množství lihu ve výše zmíněných produktech (dětské přípravky, kosmetika pro suchou, podrážděnou, zralou pleť, výrobky na vlasy a oči) za neetické a takovým se striktně vyhýbám, je ale třeba uvést i jiný úhel pohledu: najdou se spotřebitelé, kteří i v takových výrobcích raději akceptují vysoké procento lihu než různé konzervační látky: když se totiž ethanol použije jako podpora konzervačního systému, je pak možné další konzervanty zcela vynechat / použít velmi mírné konzervanty / použít je v menším množství než bez přítomnosti lihu. Osobně toto rozhodnutí chápu a respektuji (a do jisté míry mi přijde i logické), zároveň ale musím jako vývojář upozornit, že v dnešní době se dá kosmetika naformulovat tak, že použitý konzervační systém bude velmi mírný a přírodní i bez použití vysokého procenta lihu.

 

- Do výrobků s vysokým obsahem lihu se vždy přidávají ingredience, které mají tento obsah "vykrývat" (hydratační látky jako např. glycerin). Mimochodem, je zábavným faktem, že i glycerin patří do skupiny chemických látek, kterým se souhrnně říká "alkoholy", co se ale do účinků týče, nemá s probíraným lihem mnoho společného... i když: zmíněný glycerin má zajišťovat hydrataci pokožky, sám o sobě je ale také diskutabilní surovinou, o které se ví, že nad určitou koncentraci vláhu naopak krade. Navíc je to lepkavá tekutina, takže někomu mohou být výrobky s jejím obsahem nepříjemné (a dokonce jsou tací, kteří se glycerinu vyhýbají kvůli ucpávání pórů). Faktem zůstává, že se jedná o velmi levnou, základní surovinu, která se dá nahradit mnoha jinými - a cennějšími - hydratačními látkami. To je důvodem, proč výrobky, které začínají „Aqua, (nějaký hydrolát), Alcohol, Glycerin" okamžitě odkládám - věřím tomu, že se v dnešní době dá za každý takový najít pět dalších s mnohem propracovanějším složením.

 

A jak to máte s lihem vy?

 

Závěrem bych ráda řekla, že líh je skutečně přírodní surovinou a pokud máte výrobky, které vám vyhovují i přes vysoký obsah této složky, není třeba se všech ihned bezhlavě zbavovat. Každý jsme jiný a stejné je to s naší pletí - co jedna zvládá úplně v pohodě, druhá může naštvaně odmítat. Článek jsem psala sama za sebe, na základě dlouhodobých zkušeností s kosmetikou jako uživatelka i jako vývojářka. Věřím, že i pro vás bylo zajímavé nakouknout pod pokličku výrobcům kosmetiky.

 

A kdybyste mi chtěli napsat, jak to s lihem máte vy, budu ráda - třeba jsem něco opomněla a článek se zrovna díky vám do budoucna rozšíří o další přínosné informace.

 

Anet

Přihlášení

Tato stránka používá cookies. Vice info