•• Chemie v kosmetice •• Alkohol (líh) / 1. část

Výrobky pro suchou pleť, děti, oční okolí a vlasy. Oblasti, kde by měl být vysoký obsah lihu tabu. Nejen, že to tabu není - je to naopak fenomén, který můžeme pozorovat v celém spektru přírodní kosmetiky, včetně té drahé.

•• Chemie  v  kosmetice  •• Alkohol (líh) / 1. část

ALKOHOL V KOSMETICE: PŘÍRODNÍ LÁTKA, NEBO NIČENÍ PLETI?

(1. část)

 

Abychom si rozuměli: alkohol, o kterém se v tomto příspěvku mluví, najdete ve složení pod názvy Alcohol / Alcohol denat. / Alcohol denat. SD / Ethylalcohol. Existují další suroviny, které mají v názvu sice uvedeno slovo „alcohol", ale s lihem (ethanolem), o kterém tento blog bude, nemají kromě chemické -OH skupiny mnoho společného (příkladem budiž třeba kondicionační složka Cetearyl Alcohol).

 

Cizí výrobky tu moc často nerozebírám, protože mi to od výrobce - kterým jsem - přijde neprofesionální. Dneska udělám výjimku (samozřejmě bez konkrétního jmenování), na které bych ráda ukázala, že se při výběru kosmetiky nestačí řídit tím, že se jedná o přírodní značku. Nestačí se dokonce řídit ani certifikáty přírodní kosmetiky. A už vůbec se nestačí řídit obalem s líbivými motivy a větami.

 

Přírodní kosmetika s lihem na předních místech

 

alkohol v kosmetice

Minulý týden jsme strávili s rodinou na chalupě. Do rukou se mi tak dostala pleťová voda pro suchou a citlivou pleť, kterou si koupila maminka - v dobré víře, že se jedná o zavedenou značku přírodní kosmetiky, takže její velmi zralé a suché pleti určitě udělá dobře.

 

Nebyla bych to já, kdybych při první příležitosti vodu nešlohla a nezačala zkoušet. Nechávala na pleti výrazně ochlazující pocit, který je neklamnou známkou obsahu lihu. Po prozkoumání složení tak nebylo překvapením, že se "Alcohol" (líh) vyskytuje hned na třetím místě (ingredience se na obale uvádějí v sestupném řazení - nejvíce je ve výrobku té suroviny, která je na prvním místě).

 

Možná to znáte: výrobky, které obsahují vyšší procento lihu (ethanolu), pleť jakoby chladí, osvěžují - je to způsobené rychlým odpařováním této látky. Toho se využívá například u stříkacích deodorantů, které tak v podpaží zanechávají okamžitý "suchý" pocit.

 

Možná vás napadá, proč je tedy jeho obsah v kosmetice takový problém, když se rychle vypaří... Při hledání odpovědi můžeme jít dvěma směry: vědeckým a praktickým. To, co dělají podle mého empirického pozorování lihové výrobky suché, ale překvapivě i smíšené a mastné pleti, budeme řešit za chvíli. Proto teď tato pozorování zarámujme jen zlehka vědou: její závěry jsou jako vždy plné rozporů a ke každému tvrzení lze najít studie, které ho potvrdí i vyvrátí. Tak lze najít práce, které i přes těkavost lihu potrzují jeho schopnost podporovat ztrátu transepidemální vody (TEWL) z lidské pokožky - i naopak takové, které jeho vliv na neporušenost kožní bariéry nepotvrzují. Jinak řečeno: to, že líh "krade" z pleti vláhu, některé studie potvrzují a některé zase naopak (zdroj).

 

Samozřejmě, při používání lihu nejde jen o potenciální ztrátu vlhkosti. V souvislosti s ním se diskutují další principy, kterými by mohl pleti potenciálně škodit, např. díky schopnosti měnit přirozené vlastnosti lipidů (tuků) v naší pokožce. Ať je to jakkoliv, pro mě jsou oblasti, kde by měl být vysoký obsah lihu skutečným tabu (např. v přípravcích, které jsou určené pro suchou pleť, děti, oční okolí a vlasy).

 

Nejen, že to tabu není - je to naopak fenomén, který můžeme pozorovat v celém spektru přírodní kosmetiky, včetně té drahé.

 

Složení kosmetiky: Někde líh dává smysl a někde zase ne

 

Pojďme se podívat, proč se ve výrobcích líh vůbec vyskytuje:

 

- Jedná o produkty, které prostě jsou svojí povahou lihové: například tradiční parfémy, různé bylinné tinktury nebo třeba roll-ony na akné. Tyto výrobky vnímám tak, že se používají v malém množství a na malé plochy těla, navíc často v omezeném čase (např. když se udělá pupínek). U parfémů je pak skvělým "non-toxic" trikem nestříkat je na citlivý krk, ale na oblečení (kdy je samozřejmě nejprve nutné vyzkoušet, jestli nám ho konkrétní výrobek nebude ničit) nebo do délek vlasů, které toto mikro množství lihu při správné péči určitě unesou a navíc se skrz ně nedostávají potenciálně diskutabilní parfémové látky na pokožku. 

 

je líh přírodní látka?

- Do produktu je líh přidán cíleně jako odmašťovací látka. S tím se můžeme sekat zejména u pleťových vod určených pro mastnou a aknotickou pleť. Tato varianta je podle mě fakt zlo:

 

Mastná pleť se aplikací lihu nedá přesvědčit, aby se přestala mastit. To, že se přestane na pár desítek minut lesknou, je mechanickou záležitostí (šetřeme z jejího povrchu maz, tak vypadá matně). Spolu s mazem pleti ale ukradneme také vlhkost a v neposlední řadě dáváme facku mikrobiomu (breberkám, co na pleti žijí a fakt nemají rády brutální vybíjení svých řad, a to i několikrát denně).

 

Aknotická pleť má pak oproti mastné pleti (která je „jen" mastná a má pravděpodobně rozšířné póry) řadu dalších problémů - je zánětlivá, jednoduše se podráždí a zčervená, má dokonce možná narušený zmíněný mikrobiom (zdravý poměr mezi přítomnými mikroorganismy) atd. Denní používání odmašťovacích tonik žádný z těchto problémů nejenže neřeší, všechny zmíněné záležitosti naopak prohlubuje.

 

Trápí vás lesknoucí se obličej? Dobře tento problém znám a sama ho řeším používáním matujících ubrousků, které pleť kdykoliv během dne efektivně odmastí: bez porušení make-upu, bez nutnosti pleť mechanicky šmudlat a dřít, bez kradení vlhkosti...

 

U obou typů pleti je časté ošetřování takovými vodami + používání mycích přípravků s agresivními mycími látkami (Sodium Lauryl / Coco / Laureth Sulfate) zákeřné kombo: v setech kosmetiky určených pro problematickou pleť se vyskytuje tak často, že je téměř nemožné se mu vyhnout (alespoň v určité fázi života - například pubertě - kdy mnoho mladých lidí vyzkouší ze zoufalství kdeco a složení příliš neřeší). Zároveň se jedná o kombinaci, která hromadu žen i mužů po čase dovede do zoufalého stavu, kdy mají pleť stále mastnou a aknotickou, k tomu ale navíc ještě přesušenou / šupinatou a extrémně podrážděnou.

 

alkohol - příroda nebo ničení pleti?

Pozor, tady bych ráda podotkla, že není třeba být fanatický a hned se takového tonika zbavovat - klidně jedno takové doma mít můžeme, poslouží po výjimečném hloubkovém čištění pleti (rozuměj vymačkávání pupínků) jako účinná dezinfekce. Tak skončilo i ono tonikum, které mě vyprovokovalo k napsání těchto řádků.

 

Nyní už mi možná také lépe rozumíte, proč mi fakt, že je určené pro suchou a citlivou pleť, připadá opravdu jako výsměch: jestliže při dlouhodobém používání výrobků s vysokým obsahem ethanolu čeká MASTNOU pleť neblahý osud, je nasnadě domyslet si, co na ně bude říkat o poznání citlivější, jemnější a "tenčí" (méně hrubá) pokožka (jakou SUCHÁ + ZRALÁ + CITLIVÁ pleť je).

 

Vraťme se ale k dalším důvodům, proč se ethanol v kosmetice vyskytuje:

 

- Líh se může do produktu dostat v některé z použitých ingrediencí (mnoho surovin se skládá z více než jedné látky - je to směs, kde může být líh použit třeba jako rozpouštědlo). V takovém případě ale "Alcohol" rozhodně nenajdeme ve složení na prvních místech, naopak se bude krčit někde ke konci - příkladem budiž náš vanilkový krém, kam se líh dostal jako součást vanilkového extraktu (a v produktu je ho „tolik", že by ho kuchyňská váha ani nezaznamenala).

 

- Velmi častou a zároveň nejproblematičtější je poslední varianta, kdy je ethanol použit jako konzervant (nebo podpora konzervace): aby líh takto fungoval, musí ho v přípravku být ideálně nad 20 %, což je množství, které již umí s citlivější (nebo dokonce dětskou) pletí docela zacvičit, stejně jako s vlasy.

 

Přírodní surovina nebo chemické zlo?

 

- Líh opravdu přírodní je, těžko bychom hledali produkt, který vzniká velmi jednoduchým procesem přímo z ovoce / zeleniny / jiných plodin. Navíc se často používá ten s certifikací „bio", takže je dokonalou složkou pro organickou kosmetiku. Jestli musím pleťové vodě, o které se tu celou dobu bavíme, vzdát v něčem hold, pak je to určitě použití nedenaturovaného lihu, protože denaturace, to je další velmi problematické téma:

 

alcohol denat. v kosmetice

bio V kosmetice se totiž většinou nepoužívá čistý alkohol, ale denaturovaný, který je oproštěn od daně. Od čistého se liší tím, že jsou do něj přidané další látky, které znemožní, aby byl konzumovatelný (je například hořký). Protože jsme se v poslední době o možnosti použití lihu intenzivně zabývali z důvodu možné výroby parfémů, prozradím vám, že ne ve všech státech EU je jednoduché kosmetiku s obsahem nedenaturovaného lihu vyrábět. Zatímco v Německu je na poli přírodní kosmetiky standardem čistý líh používat, v ČR je výroba takové kosmetiky téměř nemožná. A tak se nezbývá než řídit Vyhláškou č. 141/1997 Sb., kde jsou v příloze definovaná povolená denaturační činidla. A pro zastánce non-toxic životního stylu to není hezké počtení...

 

- Sama vnímám vysoké množství lihu ve výše zmíněných produktech (dětské přípravky, kosmetika pro suchou, podrážděnou, zralou pleť, výrobky na vlasy a oči) za neetické a takovým se striktně vyhýbám, je ale třeba uvést i jiný úhel pohledu: najdou se spotřebitelé, kteří i v takových výrobcích raději akceptují vysoké procento lihu než různé konzervační látky: když se totiž ethanol použije jako podpora konzervačního systému, je pak možné další konzervanty zcela vynechat / použít velmi mírné konzervanty / použít je v menším množství než bez přítomnosti lihu. Osobně toto rozhodnutí chápu a respektuji (a do jisté míry mi přijde i logické), zároveň ale musím jako vývojář upozornit, že v dnešní době se dá kosmetika naformulovat tak, že použitý konzervační systém bude velmi mírný a přírodní i bez použití vysokého procenta lihu.

 

bio Zejména u dětské kosmetiky mě líh vyloženě provokuje: Je neoddiskutovatelným faktem, že kůže malých dětí (dle legislativy do 3 let) je zranitelnější, než ta dospělácká. Zejména na částech těla, které jsou často poškozené - například plenková oblast. Proto se nakonec po velkých debatách uzákonil v EU zákaz používání několika druhů parabenů pro bezoplachovou kosmetiku určenou pro tuto oblast. Když něco takového, o čem se roky jen šeptá a pak naopak detailně diskutuje, projde do platné legislativy, je to pro mě fakt wow a velký vykřičník zvoucí k aplikování principu předběžné opatrnosti i u složek, které jsou zatím legislativou považovány za zcela bezpečné, což je i případ lihu.

 

alkohol a děti

Je pak velmi zajímavé studovat metastudie jako např. tuto, kde jsou v souvislosti s ním diskutovány i relativně strašidelné možnosti (rakovina), které tu ale nechci detailně rozebírat, protože cílem mého článku není strašit. Navíc, jak vyplývá i ze zmíněné studie, tak na téměř všechna potenciální rizika existují vždy potvrzující, ale i vyvracející názory. Nicméně, z kapitolky o dětech jasně vyplývá schopnost lihu zvýšeně procházet nevyvinutou / poničenou pokožkou. Mě samotnou k tomu napadá hromada doplňujících otázek, např. kolik lihu v přípravku musí být, aby se to dělo nebo to bylo nebezpečné? Odpovědi bohužel nemám, a tak nezbývá než zvážit sama v sobě potenicální rizika vs. benefity výrobků, které jsou pro tyto nejcitlivější části dětských těl určeny a lihu se občas opravdu nebojí... 

 

- Do výrobků s vysokým obsahem lihu se vždy přidávají ingredience, které mají tento obsah "vykrývat" (hydratační látky jako např. glycerin). Mimochodem, je zábavným faktem, že i glycerin patří do skupiny chemických látek, kterým se souhrnně říká "alkoholy", co se ale do účinků týče, nemá s probíraným lihem mnoho společného... i když: zmíněný glycerin má zajišťovat hydrataci pokožky, sám o sobě je ale také diskutabilní surovinou, o které se ví, že nad určitou koncentraci vláhu naopak krade. Navíc je to lepkavá tekutina, takže někomu mohou být výrobky s jejím obsahem nepříjemné (a dokonce jsou tací, kteří se glycerinu vyhýbají kvůli ucpávání pórů). Faktem zůstává, že se jedná o velmi levnou, základní surovinu, která se dá nahradit mnoha jinými - a cennějšími - hydratačními látkami. To je důvodem, proč výrobky, které začínají „Aqua, (nějaký hydrolát), Alcohol, Glycerin" okamžitě odkládám - věřím tomu, že se v dnešní době dá za každý takový najít pět dalších s mnohem propracovanějším složením.

 

A jak to máte s lihem vy?

 

Závěrem bych ráda řekla, že nedenaturovaný líh je skutečně přírodní surovinou a pokud máte výrobky, které vám vyhovují i přes vysoký obsah této složky, není třeba se všech ihned bezhlavě zbavovat. Každý jsme jiný a stejné je to s naší pletí - co jedna zvládá úplně v pohodě, druhá může naštvaně odmítat. Článek jsem psala (stejně jako ten o denaturovaném lihu) zejména sama za sebe, na základě dlouhodobých zkušeností s kosmetikou jako uživatelka i jako vývojářka. Věřím, že i pro vás bylo zajímavé nakouknout pod pokličku výrobcům kosmetiky.

 

A kdybyste mi chtěli napsat, jak to s lihem máte vy, budu ráda - třeba jsem něco opomněla a článek se zrovna díky vám do budoucna rozšíří o další přínosné informace.

 

Anet

Ať se Vám neukazují hlouposti!

Pomozte nám, aby byl náš web co nejužitečnější. Používáme k tomu cookies - malé soubory, které se dočasně ukládají v prohlížeči. Je jen na Vás, jak je nastavíte. Co je ale jisté: stejně jako ve všech dalších oblastech zacházíme i s Vašimi daty citlivě a eticky ♡

Zásady ochrany soukromí

Ukázat podrobnosti

POVINNÉ cookies zajišťují, aby byla webová stránka použitelná. Web bez nich nemůže fungovat správně, proto jsou ze zákona "před-povolené".

FUNKČNÍ cookies zajistí, že se Vám s našimi stránkami bude pracovat lépe: web si Vás díky nim zapamatuje, příště tak bude moci například předvyplnit to, co jste už jednou zadali.

ANALYTICKÉ cookies nám pomáhají, abychom porozuměli, jak používáte tyto stránky. Sbírají a sdělují nám cenné informace - to vše ale ANONYMNĚ.

MARKETINGOVÉ cookies nám umožňují zobrazovat Vám na platformách, kde se vyskytujeme, takovou reklamu, která bude dávat smysl. Jestli Vás zajímá přírodní kosmetika, jejich odsouhlasením nám umožníte třeba to, abychom Vás mohli upozornit na nejnovější článek na našem blogu.

 

Přihlášení